„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde
Search

1.

Myslim, že je čas napsat první pořádnej příspěvek. Odpadla mi naplánovaná zkouška s kapelou, z důvodu onemocnění Šamana, což je hlavní rytmická složka v kapele, což znamená buben. Druhá rytmická složka což znamená já, je piča a zapomněla baskytaru u jiného spoluhráče doma, tudíž nemá na co brnkat. Mám doma teda nějaký struny a možná bych sehnal i sekyrku, takže bych mohl sklátit v lese nějakej strom a vyrobit si novej nástroj, ALE na tomhle lvlu muzikantství zatim nejsem (což znamená McGyver). Celá situace teda vytvořila časový okno, který by se dalo vyplnit vyzvracením se na blog, že? Ano.

Právě si dávám banán. Což je věc, která nikoho nemusí zajímat, teda pokud bych s tím falicky tvarovaným ovocem nedělal nějaký zajímavý věci, ale nevím moc jak na to (rady do komentů prosím). To, co by mohlo někoho zajímat je, že u toho poslouchám nový Deafheaven.

 DEAFHEAVEN – NEW BERMUDA

Musim říct, že když vyšel Sunbather, nezasáhhlo mě to asi tak, jako zbytek  světa. Jo, bylo asi zajímavý si koupit růžovou desku na které hezcí a upravení klucí ve vyžehlených košilkách hrají tak zlý hudební styl jako je blackmetal (celkem hezky nafúzovanej s postrockem a shoegaze teda). Dle mýho soudu je to strašně přeceněný. Pózeřina. Andy Warhol. Stejně jsem si ale ze zvědavosti novinku pustil. A zachvátilo mě nadšení. Nahned. Za prvý, přebal desky je krásnej. Přesně cover art na takovej počin. Jak prdel na hrnec, řekl by kolega Polreich. Spáchala ho vizuální umělkyně Allison Schulnik. Co se hudby týče, kluci vyjíždí z temných zákoutí mrazivého severského umění víc než dřív. Rozmáchlý blackový pasáže střídaji až devadesátkový, alternantivně rockový kytarovky, dokonce heavymetalový sóĺíčka a zní to tak přirozeně jako řetízek v jiným hrnečku, nebo pochcanej Zeman. Nová Bermuda mě dokonce přiměla si teda poslechnout znovu Sunbather. A musim říct, že mě to furt moc nebaví. No, neni to tak hrozný, ale neposírám se. Každopádně to nový jsem jim sežral celý nahned, takže poďte do mě košiláči vyhipstřený! Co tam máte dál?

A ještě jedna věc. Včera jsem byl ve Velbloudu na koncertě. Což je pro mě veliký úspěch, protože se mi poslední dobou nedostává tolik času kolik bych potřeboval, kvůli zasraný práci, kterou prej musim dělat abych jako mohl platit nájem a vole nechcíp hlady (kurva!). Pardon. Ale tenhle blog má bejt ventil, jak by určitě řekl můj psychiatr, kdybych nějakýho měl. Tak ventiluju. Hele byl tam epickej N’toko. Slovinskej raper a aktivista, kterej toho má hodně co říct k imigrantským otázkám. Jestli ho neznáte, zajděte. Takovou diskotéku jste už dlouho nezažili vám povidám. Ale na co bych chtěl hlavně upozornit. Předskakoval mu Johny Násilník, možná toho kluka znáte, já věděl, že byl na slampoetry a tak, ale něvěděl jsem že dělá na férku rapy. A kurva dobře. Hele, ten kluk to má tak v píči, že je to sympatický. Je to velikej srdcař. Zapomeňte na Honimíra 518 a jeho kámoše, který jsou samozřejmě naprosto nesnesitelný a zajděte na Násilníka. Klenot český scény. Punk, co dělá rep. To tady chcem.

Takčau.

 

Leave a Reply

*